Dobrovolnictví ve Francii

Pracovali jste někdy jako dobrovolník?

Víte, co tato práce obnáší?

Čím vám může prospět?

Dobrovolnickou práci můžeme charakterizovat jako službu nějaké instituci, kterou nejen, že děláme dobrovolně, ale především, za ní nepobíráme žádnou finanční odměnu.  Může se jednat o prodávání srdíček pro nemocné děti, sběr starého oblečení pro bezdomovce, doučování romských dětí atd. Nejsnazší je stát se dobrovolníkem v místě bydliště. Není třeba pro to vyvinout zvláštní úsilí, neneseme náklady na stravu a dopravu. Vedle toho jsou stáže dlouhodobé, od 2 týdnů až do 1 roku. Jsou to práce velice různorodé – stavba středověkého hradu, pomocné práce při archeologických vykopávkách, práce v nemocnici, s tělesně postiženými atd.

Co obnáší práce dobrovolníka. Jak již bylo řečeno, jedná se o práci bez nároku na mzdu. Dobrovolník je většinou ubytován a stravován. Ale není to samozřejmostí. U některých „prestižních“ stáží budete požádáni, abyste si část nákladů nesli sami. Např. dobrovolníci na stavbě středověkého hradu Guédélon v Burgundsku si hradí ubytování v kempu, dojezd na staveniště i snídaně a teplé jídlo. Ceny většinou nejsou přemrštěné, nikdo na vás nechce vydělat, ale nesmí být ve ztrátě. Nic méně existuje veliké množství stáží, kde si dobrovolník hradí pouze cestu (Emmaus). Existují i takové organizace, které vám proplatí i tu cestu (Fondation John Bost). To už ale musíte hodně pečlivě hledat. Z toho vyplývá, že dobrovolnické stáže v zahraničí vás mohou stát tolik, co slušná dovolená v dané zemi anebo vás nemusí stát nic.

Čím vám může tento druh práce prospět. V prvé řadě je to veliká zkušenost! Samozřejmě je to práce, která vám přinese uspokojení z toho, že děláte něco užitečného. Udělat něco bez nároku na odměnu vás nejen zahřeje na srdci, ale dá vám to možnost poznat další lidi, kteří se stejné akce účastní z čistě nezištných důvodů. Pro ty pragmatičtější … dobrovolnictví je prostor pro navázání kontaktů. Většina z účastníků se jede seznámit, stejně tak i vy, pokud o to stojíte, si tu můžete utvořit nové přátele a známosti. Nezřídka se stává, že se účastníci na stáže vracejí, dále jsou v kontaktu a navzájem se navštěvují. Osobně jsem toho živým důkazem. Nejsem člověk s příliš širokým rozhledem, odvahou pustit se do čehokoli a jet kamkoli. Ale na dobrovolnických stáží jsem potkala lidi, kteří tuhle vlastnost mají, zprostředkovávají mi své zkušenosti s cestování m ve válce se zmítajícím  Afgánistánu nebo práce s nemocnými v centrech Matky Terezy v Indii. Nejsou to články nějakých novinářů, které čtete v časopise, ale prožitky lidí, které znám. A takových zážitků je… každý dobrovolník je svým způsobem blázen, který se něčím vymyká. Pokud jedete  na dobrovolnickou stáž chcete ty blázny poznat, chcete něco zažít. A v neposlední řadě, velikou výhodou těchto pobytů je samozřejmě jazyková zkušenost. Pokud nepatříte k těm šťastným, kteří si mohou dovolit jazykové studijní pobyty v zahraničí, pak je dobrovolnictví ideální právě pro vás. Za minimální náklady máte hotovou školu života. Žádné fráze z učebnice, cvičení pořád dokola, ale pořádná makačka. Jazyk, jakým se  mluví. Na stáži se většinou sejdou dobrovolníci z různých zemí, kteří mezi sebou komunikují v jednom společném jazyce. Opominu-li, že není stáže bez Poláků, jsou i jiné kultury, se kterými se seznámíte…Dánové, Rusové, Číňané, Alžířané, Libanonci, Američané. A tímto získává dobrovolnictví další rozměr – unikátní možnost poznat jiné kultury. Dobrovolníci totiž nejen společně pracují, ale také bydlí a žijí. Poznáte tedy nejen báječný berberský kuskus, ale také impulzivnost a nepochopitelnost některých životních návyků Berberů (Alžír). Nikdy bych nevěřila řečem o odlišnosti kultur, problémech s arabskou menšinou ve Francii, kdybych je nezažila sama na vlastní kůži. Cestování a dobrovolnictví mi rozšířilo obzory a naučilo toleranci. A to jsem při svých cestách ani nepřekročila hranice Evropy. Jaké zážitky by teprve čekali dál?